Co zabalit na výlet
Tohle nebude žádný odborný článek, jen povídání složené z mých zkušeností. Spousta lidí mi říká, že jsem blázen. To nepopírám, ale zároveň se mě ptají co s sebou vozím. Zkrátka co je potřeba na výlet se psem.
Začneme páníčkem, tedy psovodem, šílencem, který vyrazí se svým miláčkem, aby mu udělal radost i několik desítek i stovek kilometrů, v jakémkoli počasí na výlet.
V první
řadě doporučuji kvalitní spodní prádlo.
Dnes je na výběr z mnoha značek a druhů uzpůsobených
na různou činnost. Je tedy možné sehnat prádlo
uzpůsobené do velkého horka, „normálního“
počasí i zimy až mrazu. Toto prádlo nás dokáže
udržet v suchu i při extrémní zátěži.
Tělo je tedy stále suché a není nám
zima. Toto je důležité hlavně ve chvíli, kdy se
zastaví a odpočívá.
Pokud k tomu ještě
fouká vítr, naše tělo se ochladí rychleji a
hrozí prochlazení. Dál by měla následovat
druhá funkční vrstva, aby pot odvedený
ze spodního prádla nestudil ve vrstvě druhé. To
znamená, že pokud si oblékneme funkční spodní
prádlo a na to bavlněné tričko, pot, který
spodní vrstva odvede, se zastaví v bavlně. Spodní
vrstva bude tedy suchá, ale studit nás bude mokré
bavlněné tričko. Dál by měla následovat
třetí, teplejší vrstva, tedy flaušová
bunda či mikina. Navrch ještě případně bunda s membránou
WindStopper nebo jiná nám vyhovující.
Vrstvy samozřejmě upravujeme (sundáváme-přidáváme)
dle počasí a našich potřeb. V létě stačí
jedna či dvě vrstvy, na podzim či v zimě samozřejmě víc.
Pokud si nejsem zcela jista počasím, balím ještě
rukavice a čepici. Neméně důležité jsou také
kalhoty. Nejlepší jsou samozřejmě nepromokavé,
ale jsou dost drahé, takže nemá cenu je pořizovat
kvůli pár výletům. Pokud se však chceme se psem
věnovat nějakému „přírodnímu“ sportu a
cestovat častěji, poskytnou nám tyto kalhoty službu
k nezaplacení. Nezbytným kouskem oblečení
jsou ponožky. Opět si lze vybrat z nepřeberného
množství druhů, zaměření, ale také ceny.
Kvalitní ponožky se v botě nehrnou a udržují
nohu v suchu a pohodlí. Já osobně mám
s nohama velké problémy. Mám křivé
prsty a často se mi při delší chůzi dělají
puchýře. Jednoho dne jsem ale investovala (nemalé
peníze) do kvalitních ponožek a problémy náhle
zmizely. Pokud cítím otlak, buď prst zalepím
ještě dřív než se puchýř udělá nebo
jednoduše přidám jedny slabší ponožky. Boty
by vydaly na samostatný článek. Ty prostě musí
sednout jak domácí bačkory. Příliš nevěřím
tomu, že se pohorky roztáhnou, pouze trochu rozšlápnou,
takže pokud nesedí od začátku, nejsou to ty pravé.
Do čeho obléknout pesana? Pohodlí psa je stejně důležité jako naše. Pokud psovi něco nesedí, těžko bude mít z výletu radost. Na výlet se pro psa hodí krátký tažný postroj např. typ Guard od Manmatu, existuje mnoho typů od různých značek. Je to takový, kde upínací očko je kousek za lopatkami. Je důležité, aby postroj psovi přesně sedl a NIKDE ho nedřel a to ani za mokra. Kvalitní postroje jsou vyrobeny z minimálně nasákavého materiálu a nenamrzají, zároveň nepoškozují srst psa. Pro krátkosrstého psa je vhodné pořídit postroj, který je určen přímo krátkosrstým plemenům. Tyto postroje jsou šité trochu jinak než klasické postroje a jsou uzpůsobeny na citlivou srst a kůži psa. Na výlety nechávám i obojek, v případě nouze, třeba při chůzi po silnici je na něm pes lépe ovladatelný. Co se týče botiček je na zvážení každého majitele. Pokud napadne sníh, psovi se půjde lépe v botičkách, stejně tak i po cestě s ostrými kameny, jaké jsou třeba v Krkonoších. Nejčastějším materiálem na výrobu botiček, je neopren. Je dostatečně silný, ale zároveň ohebný. Při běžných výletech nám botičky z neoprenu vydrží dost dlouho, není tedy třeba na každý výlet kupovat nové. Dále se také botičky vyrábí z tří vrstev textilu či vyztuženého molitanu. Na horších cestách tak nehrozí poranění tlapky, případně pokud se tak již stane, ránu ošetříme a schováme do botičky pro bezpečnější chůzi. Vodítko doporučuji dostatečně dlouhé, aby měl pes prostor třeba při přeskakování spadlých stromů nebo chůzi do kopce či lezení po skalnatých úsecích. Pokud má vodítko na jednom konci amortizér(pružnou gumu), máme tuto stranu vždy blíž k sobě, když potřebujeme pejska někam nasměrovat, nepřetahujeme se tak s gumou.
Všechny potřebné věci dáme do batohu, kterému při výběru věnujeme dostatečnou pozornost. Na zádech musí sedět a při plném zatížení a seřízení, by se neměl ani hnout i při prudkých pohybech.
Dál přibalíme misku pro psa, granule či jiné psí jídlo (množství dle délky výletu, na jeden den stačí pár sucharů), dostatek vody pro sebpsa. Určitě nezapomeneme svačinu a nějakou čokoládu. Já osobně vždy (i v létě za krásného počasí) balím pláštěnku, nůž, dostatek kapesníků a lékárničku. VŽDY si s sebou vezmeme mapu. I když jedeme do, pro nás, známé oblasti. V Krkonoších jsem potkala bandu turistů v teniskách (nic proti nim), kteří neměli mapu a netušili, kudy se vrátit dolů odkud přišli. Mapa je důležitá, pokud se nám nebo našemu psovi něco stane a nejsme schopni si pomoci sami a je potřeba volat pomoc, bez mapy těžko nahlásíme svoji polohu. Pokud předpokládáme chůzi nebo jen návrat za tmy, přibalíme baterku či čelovku, nejlépe i nějaké světýlko pro psa a samozřejmě předem zkontrolujeme, zda opravdu svítí.
Myslím, že toto jsou nejnutnější potřeby pro pohodlný a bezpečný výlet.
Za odbornou konzultaci děkuji Janě Dvořákové z prodejny outdoorového vybavení NAMCHE www.namche.cz